|
|
Pravidelná pohybová aktivita jako cirkadiánní Zeitgeber
Fenclová, Aneta ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Funkce téměř každé buňky v těle je řízena cirkadiánním systémem. Na celotělové úrovni se tento systém skládá z hlavního oscilátoru, který je tvořen suprachiasmatickým jádrem hypotalamu a periferních oscilátorů jednotlivých orgánů a tkání. Tento systém je citlivý na periodické změny ve vnějším prostředí, zejména na střídání světla a tmy, a v nevhodných světelných podmínkách může dojít k desynchronizaci jak tohoto časového systému se solárním cyklem, tak ke vzájemné desynchronizaci jednotlivých orgánů a tkání. Tento časový nesoulad fyziologických procesů může způsobovat řadu nemocí a metabolických poruch, a částečně mu lze předcházet pravidelnou pohybovou aktivitou. Denní oscilace cirkadiánních rytmů v mnoha kardiovaskulárních a metabolických parametrech také určují také ideální denní dobu pro anaerobní výkonnost. Tato bakalářská práce je výběrem a porovnáním informací z odborné literatury a dostupných studií zabývajících se vzájemným vlivem pohybové aktivity a cirkadiánních rytmů. Jsou zde zmíněné práce testující efekt pohybové aktivity při vnitřní desynchronizaci rytmu melatoninu a spánkového režimu, na cirkadiánní synchronizaci kosterního svalu i vliv cirkadiánní rytmicity na sportovní výkon, cirkadiánně řízené vyplavování glukokortikoidů ve vztahu k pohybové aktivitě a fyziologické mechanismy...
|
|
|
Cirkadiánní regulace kardiovaskulárního systému
Nováková, Jessica ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Cirkadiánní systém se skládá z hlavního cirkadiánního oscilátoru a periferních oscilátorů, jež umožňují organismům přizpůsobovat se střídajícím se podmínkám vnějšího prostředí. Řídí rytmickou expresi genů téměř ve všech buňkách těla, čímž ovlivňuje fyziologické a behaviorální procesy savců a ostatních živočichů. Práce shrnuje poznatky z experimentů, které vedly k prokázání cirkadiánní rytmicity v kardiovaskulárním systému. Nejprve jsou zmíněny první objevy, následně se práce zaměřuje na cirkadiánní rytmicitu v kardiomyocytech, ve vaskulárních endoteliálních buňkách a buňkách hladké svaloviny cév. Je zde zmíněna role transkripčního faktoru Krüppel-like factor 15. Z uvedených informací vyplývá, že cirkadiánní regulace kardiovaskulárního systému je důležitá pro správnou funkci srdce a cév. Při narušení cirkadiánních rytmů dochází k patofyziologickým stavům a kardiovaskulárním nemocem jako je hypertrofie srdce, hypertenze, ateroskleróza, infarkt myokardu či ischemická choroba srdeční. Klíčová slova: cirkadiánní, hodinové geny, kardiovaskulární systém, kardiomyocyty, vaskulární endoteliální buňky, buňky hladké svaloviny cév, Krüppel-like factor 15, kardiovaskulární nemoci
|
|
|
Cirkadiánní systém v čichových lalocích
Kyclerová, Hana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Savčí cirkadiánní systém je složený z hlavního cirkadiánního pacemakeru uloženého v suprachiasmatických jádrech hypotalamu a z periferních cirkadiánních oscilátorů. Cirkadiánní rytmy jsou výsledkem molekulárního mechanismu propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček, který je vlastností každého cirkadiánního oscilátoru. Periferní oscilátory v ostatních částech mozku a v orgánech jsou řízeny signály ze suprachiasmatických jader. Existují však některé struktury, které jsou schopny pracovat autonomně, nezávisle na hlavním cirkadiánním oscilátoru. Nejznámější takový oscilátor je v savčí sítnici oka. Cirkadiánní oscilátor v sítnici reguluje mimo jiné lokální rytmickou syntézu melatoninu, pH sítnice nebo životaschopnost fotoreceptorů. V poslední době se objevují práce, které prokazují existenci nezávislého cirkadiánního oscilátoru také v čichových lalocích savců. Cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích například řídí čichovou citlivost během dne. Práce zabývající se vývojem savčího cirkadiánního systému ukázaly, že cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích dozrává dříve než hlavní cirkadiánní pacemaker a v období časného vývoje zastupuje jeho funkci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cirkadiánní systém v čichových lalocích
Kyclerová, Hana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Savčí cirkadiánní systém je složený z hlavního cirkadiánního pacemakeru uloženého v suprachiasmatických jádrech hypotalamu a z periferních cirkadiánních oscilátorů. Cirkadiánní rytmy jsou výsledkem molekulárního mechanismu propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček, který je vlastností každého cirkadiánního oscilátoru. Periferní oscilátory v ostatních částech mozku a v orgánech jsou řízeny signály ze suprachiasmatických jader. Existují však některé struktury, které jsou schopny pracovat autonomně, nezávisle na hlavním cirkadiánním oscilátoru. Nejznámější takový oscilátor je v savčí sítnici oka. Cirkadiánní oscilátor v sítnici reguluje mimo jiné lokální rytmickou syntézu melatoninu, pH sítnice nebo životaschopnost fotoreceptorů. V poslední době se objevují práce, které prokazují existenci nezávislého cirkadiánního oscilátoru také v čichových lalocích savců. Cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích například řídí čichovou citlivost během dne. Práce zabývající se vývojem savčího cirkadiánního systému ukázaly, že cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích dozrává dříve než hlavní cirkadiánní pacemaker a v období časného vývoje zastupuje jeho funkci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pohybový režim a cirkadiánní typologie městských dětí mladšího školního věku (výzkum ve Strakonicích)
DUNOVSKÁ, Klára
Tato bakalářská práce zkoumá pohybový režim, cirkadiánní rytmy a stravovací návyky městských dětí mladšího školního věku. V teoretické části se práce zabývá důležitostí spánkového režimu, jeho vlivem na psychickou i fyzickou rovnováhu, specifičností této věkové kategorie v kontextu tělesném a psychosociálním. Výzkumná část vyhodnocuje výsledky z dotazníkového šetření, k němuž bylo použito dotazníků ?CIP? (KREJČÍ, HARADA, 2010) a ?Časový snímek dne? (MUŽÍK, BÁRTOVÁ, 2010). Jedná se o kvantitativní výzkum. Bylo zpracováno 113 dotazníků, které byly vyplněny dětmi 4. tříd z vybraných ZŠ ve Strakonicích. Výsledky ukazují na porušování spánkové hygieny, 78% dětí je ranními typy a celkový objem pohybové aktivity je uspokojivý.
|
host ::
RSS.